15. den 3.7. Hongkong (Lantau, eskalatátory)

Předposlední den v HK jsme věnovali spirituálnímu výletu za budhou na ostrov Lantau. Snídaně tentokrát ve Starbucksu hned vedle našeho hotelu. K budhovi se cestuje zpravidla metrem a následně turistickou lanovkou. Bohužel ten den vyrazilo na stejný výlet další pár stovek lidí, takže hodinu ve frontě jsme si užili. Existují dva typy lanovek standard (normální) a crystal (premium) se skleněným průhledným dnem.


Skleněná podlaha v naší lanovce



Lanovka na ostrov Lantau



Budha na ostrově Lantau

Budha

Asi nemusím říkat, jakou jsme si vzali a to nejen z důvodu, že u ní byla menší fronta. Po několika minutách nás lanovka vyplivla v dalším turistickém bodě, kde lze vidět Budhu, malý budhistický chrám, pár turistických krámků a občas vystoupení „shaolinských“ mnichů. Budha je jasná dominanta a největší tahák. Zbytek už je spíš tak do počtu. Dokonce jsme viděli i vystoupení mnichů, ale ruku do ohně za slovo shaolin bych nedal. Z ostrova lze cestovat dál k menším ostrovům a více poznat život rybářů a normálních lidí na HK. Cestou zpátky jsme z lanovky vyhlíželi HK letiště, Lantau je totiž hned vedle nově postaveného letiště (staré je přímo v centru HK, ale bylo příliš malé pro velká letadla). Po návratu do civilizace jsme si u metra rychle proběhli místní outlet, ale žádné překvapení ani objev se nekonal. Po budhovi jsme si na Soho projeli eskalátory, které konkurují místním chodníkům. Odpoledne jsme uzavřeli komerčně nákupem foto techniky v nákupním malu Ocean mall.



Shaolin mniši

Málokde se stojí fronty na LV

Elektronika je v HK o 30-40% levnější než v Evropě a prodejci to moc dobře ví, takže nekoupit je dost těžké, speciálně fotoobchodů je v HK víc než dost. Obtěžkáni objektivy jsme si dali oběd v Al Molo a po několika dnech jsme se rozloučili s Romanem, naším shenzhenským hostitelem. Ten den už se nic nestalo, protože po návratu na hotel Jirka usnul 14 hodinovým spánkem.